Šití zdar

V mé milé knize od pana Hodgkinsona jsem se dočetla, že člověk by mě ovládat ideálně tři řemesla. Tak směle do toho. 

K narozeninám jsem dostala opravený šicí stroj (ano, ten co mám doma již deset let, a za tu dobu jsem ho stihla pouze rozbít, nikoliv něco ušít), před stejnou dobou jsem také zakoupila balík zbytkových látek v Ikei, no, trošku si počkaly, ale je to tady. Dneska jsem se do toho dala. 

Oproti dobám minulým má dnes začínající švadlenka dost výhodu - a to právě v internetu. Takže stačí zadat něco jako www.sedimpoprveustroje.cz a vybafne na vás spousta odkazů a návodů. A protože sukýnek u nás není nikdy dost, vybrala jsem si na první pokus právě ji. Modelka si vybrala barvy a maminka se pustila do šití. Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat...

Provedení bych hodnotila známkou "dostatečně" a to si ještě dost fandím, ale jinak jsem s výsledkem byla vcelku spokojená. Napoprvé dobrý...Ovšem modelka mou radost nesdílela. "Já jsem chtěla, aby to vypadalo jak ty sukýnky z bazaru maminko". Nakonec se ukázalo, že problém není barva nebo nedostatek princezen či hellou kittyn, ani délka....ale prostě sukýnka musí být notně nařasená a točivá, že. 

Neúspěch mě neodradil, zkusila jsem jiný model. S točivostí jsem nepočítala, přece jen materiálu není moc na výběr, ale doufala jsem, že oslní délka (dlouhá sukně dámě v šatníku chybí) a taky trochu toho řasení.

Tentokrát jsem si dala víc záležet, i když začátečnické chyby mě samozřejmě neminuly....

¨

A přesto, že se netočí, přece jen se líbí trochu víc. Takže s chutí do toho, uvidíme co z toho všeho ještě bude....