Miku a nočník už se celkem skamarádili. Dnes a včera byl víceméně bez plínky a bylo to i skoro bez nehod. Kakanec se nepočítá, to bude asi trošku oříšek. Důležité je, že boban ve slipech už není ignorován protože, cituji "smrdí maminko". Každopádně ještě nenastala ta důležitá chvíle, kdy by si pán řekl sám, bez iniciativy rodičů. Alespoň ne do dneška...
Stalo se to asi v půl třetí v noci. Miku se vzbudil a oznámil, že "čua". Z toho lze těžko usuzovat, jestli jako čůral, čůrá nebo chce čůrat, že. A taky se mi prostě fakt nechtělo vstávat z postele, ještě s představou, že se Miku na nočníku probere a pak ho budu hodinu uspávat. Takže jsem ho odbila s tím, ať se teda vyčůrá do plínky. Odpověď byla jasná "Maminko, Miku e čua!" To už se nedalo jen tak přehlížet. Vyčůral půl nočníku a pak krásně usnul. Byla jsem celá blažená. Třeba nás to dneska v noci čeká znova, už podruhé - přes den to totiž jaksi nefunguje.
Žádné komentáře:
Okomentovat