Medobraní

Konečně nastal den D, prostě den kdy jsme měli čas a chuť a počasí nám přálo,  den medobraní. Po nekonečném hloubání a dloubání jsem našla krásné video od "Zpátečnických včelařů" (Backawards beekeepers - kuk na youtube nebo fb), kde je bezva jednoduchý způsob získávání medu pomocí tří kyblíků. Tři kyblíky s víkem se mi nepodařilo sehnat, ale nakonec účelu posloužil květináč, který pasoval na kyblík a taky jeden stavební kýbl, ve kterém jsme plásty rozdrtily na kaši (je bytelný, i tak jsme ho myslím prorazili). Dále jsme potřebovali špachtli na tyči a kus záclony...a to je vlastně vše. 

Dílo i s medem jsme vyřezali z rámků a šupli do kýble....

Pomocí špachtle na tyči (taková ta obyčejná, co se používá když chcete něco zamáznout sádrou na zdi) jsme rozmělnili vše na voskovo-medovou kaši.....

..tu jsme nalili do květináče vyloženého záclonou a postaveného na kýbl a nechali vykapat (pár hodin)....

 ...z kýble jsme med slili do sklenic....hotovo!!

Očista pomůcek musela být!

Voskovou drť jsem přes noc naložila do vody, tím se z ní vymyl všechen med. Tuto medovou vodu jsem cca hodinu vařila a sbírala pěnu. Tak vznikl základ na medovinu. 

Vymytou voskovou drť jsem roztavila a přecedila .....

Tak jednoduché a investice do dvou kýblů a jednoho květináče byla asi 130 Kč. Máme med, medovinu a vosk.... spokojené medem opatlané děti a mě to taky moc baví.

Rámky

Nejdřív jsem plánovala včelařit jen s horními loučkami, ale nakonec jsem se rozhodla pro rámky s volnou stavbou. Když jsem byla chvíli sama ....tzn. dva starší lítali po venku a náhodou se podařilo, že dva mladší spali zároveň, dala jsem se na ztloukání. Šlo to ztuha. Ale chce to trochu tréningu a dnes je ze mě rámečkový profík. Je to úžasně meditativní činnost. No, možná že kdybych dělala cokoliv, bylo by to úžasné, protože na mě u toho nikdo nemluvil, neječel, nikdo nic nechtěl...jen ptáčci zpívali. 

Kočár

Můj milý muž vymasíroval tento krásný kočár.....nejdřív jsem s ním neuměla jezdit, ale teď ho miluju. Jezdím s ním všude, je skladný i do našeho pidikufru se vejde, děti jsou tam rády...no prostě ho taky nutně potřebujete!

Kdo nejdál nahulatej doběhne...

Myslím, že je to jasný! Ta kaluž před domem je plná dobrodružství od doby, kdy tu bydlíme. Opravujte silnice, ale ne u nás, díky!

Domečky pro hmyzáky

Jsou krásné, vyrobte si taky!

Vyklízíme

Abychom se nenudili, rozhodli jsme se letos rekonstruovat dům. Přece jen už je nám naše 1+1 trochu těsné. Plány jsou velkolepé, jako každé jaro.....Začali jsme vyklízením krámů. A prokouklo to.

Čarodějnice

...shořela.

Seriál "Vychytávky do domácnosti" - Šunkovar

Pořídila jsem si šunkovar. Když už si někdy koupíme šunku, sníme jí na posezení fakt hodně, takže myslím dobrý tah! V receptu pravili - budete mít šunčičku jako od babičky. No tak jo teda. Naložila jsem maso, na dva dny.....vařila jsem hódně dlouho, neboť než dosáhne maso uprostřed požadované teploty, člověk se načeká. Pak zase čekat než to zchladne....nakonec jsem šunku vysypala na talíř (bohužel sen o celistvé šunčičce nakrájené na tenké plátky se rozplynul). Chutnalo to...jako jo chutnalo....ale spíš jako luncheon meat nebo tak něco. Hmmm tady se sní všechno, takže to zmizelo mrknutím oka. Protože nechci na svém blogu používat sprostá slova, nebudu se rozepisovat o umývání tohoto zařízení...

Nevzdala jsem to a šla do toho znova, přece jen nebyla to úplně malá investice....Tentokrát kuřecí...no nebudu to protahovat, nedalo se to jíst, fakt humus, jako čuníci si nestěžovali to ne...ale přece jen....a pak to umývání....leží ve skříni...na dně...navěky. 

Přístřešek pro kozy

Přístřešek pro kozy hubou stavíme už dva roky....aby to bylo hezký, až budou peníze, kde koupíme prkna.......dva roky vodíme kozy každý den z chlívku do ohrady a zpátky, což je děsná pruda. Jednoho dne, když jsme se zrovna nudili (hahaha) řekla jsem mému muži: "Jdeme postavit přístřešek kozám! Co dům dal..." Zabralo to asi dvě hodiny - a už stojí, není to stavba století, ale na kozy už neprší.