Co nového

Tak jsem se rozhodla zase něco napsat.
Zdá se, že prvotní shon kolem mimina ustává (po půl roce, no sláva) a tak zase občas vím, kde mi hlava stojí a s příchodem jara (aspoň to tak venku vypadá) už mám chutě na zahradničení a farmaření....zkrátka na budování.
Zatím nám na dvorečku přibývají hlavně děti.

Zvířat je teď málo. Máme tři kozy - Paní Radovou - naše stálice, sice už se nám dva roky nepovedlo ji připustit, ale vždycky se sama rozdojila, tím si vydobyla místo v chlívku. Pak rok a půl starou kozičku Bětku, která měla maminku s obřím vemenem, což odvedlo naši pozornost při koupi natolik, že jsme si nevšimli, že má Bětuna pastruky. No co se dá dělat, letos jsme ji zkusili připustit, tak uvidíme jak to půjde. Jisté je, že její kůzlata budou dobrá jen na maso. A poslední nadějný kousek - necelý rok stará Květka, která je s rodokmenem a dobrými předpoklady...zatím nepřipuštěná.

Taky jsme na  podzim pořídili dva čuníky, něco mezi vietnamským a divokým prasetem. Je to taková zkouška jestli to půjde nebo ne. Zatím bydlí venku v boudě, mají jen pidi výběh, protože z našeho velkolepého slepičího výběhu, který měly původně k dispozici, se proryly na zahradu milióny způsobů.

Pokoušíme se včelařit, zatím ovšem bez velkých úspěchů...no spíš je to jeden velký neúspěch, ale nevzdáváme to.
Ještě zůstává starý dobrý kocour Morris. A to je vše. Nicméně plány na jaro jsou velkolepé, jak jinak.