Horkovzdušně

Sporák, co jsme dostali od dědečka jakožto skvělý úlovek ze smeťáku, se po odsloužené řádce let odporoučel. Místo do opravy jsme se rozhodli investovat do sporáku nového, respektive "nového", neboť celá naše domácnost je v podstatě recyklovaná - a my jsme na to náležitě hrdí. Lovila jsem dlouho, ale nakonec úspěšně. Přestože, vzhledem k ceně, jsem to nečekala, náš nový "nový" sporák mě překvapil, neboť oplývá řadou funkcí, které jsem co by hospodyňka ještě neměla možnost vyzkoušet.  A tak s chutí do toho, takové věci já si užívám. Umění, kterému se teď učím se nazývá "pečení v horkovzdušné troubě". Ještě že mé děti i manžel jsou v tomto ohledu velmi tolerantní a nějaká okrájená bábovka je nemůže rozházet. Také děkuji místním hasičům, že nejsou zbytečně přecitlivělí a valící se dým z našich oken je zanechává klidnými. Dejte mi čas, já to dokážu! 

Lidová slovesnost

Už jednou jsem na blogu prezentovala, jak vypadá zmoklá slepice. Co se kozy týče, obzory se nám řádně otevírají. Takže z vlastní zkušenosti mohu potvrdit:

- zdutá jako koza - naštěstí jsme zažili jen v lehké formě, nicméně koza stojí a blbě čučí, všude je nakakáno a okolí chytá hysterie

- jako naprcaná koza - naprcaná koza těsně před porodem je v podstatě obrovské břicho a hlava na čtyřech tenkých nožičkách, při chůzi se břicho kolíbe ze strany na stranu a nohy má mírně roztažené, aby udržela balanc

- smrdíš jako starej kozel - ano, kozel je opravdu cítit, ale moc se mi líbíl výrok jednoho pána: "kozel pouze projevuje svou přítomnost, smrdí například parfumérie"

- my jsme spolu kozy nepásli - musím uznat, že pasení kozy je věc velmi společenská. Téměř každý se zastaví aby prohodil pár slov, (téměř každý starší občan naší obce měl v mládí kozu) a tak máme spoustu nových známých i neznámých

- dobrý den, kozy ven - jako malé dítě jsem si při tomto výroku (většinou svého otce) představila krásné bílé rohaté kozy, ale nebudu vás, co jste stejně bezelstní jako já, napínat, jedná se o kozy úplně jiného typu

Napadají vás další kozí přirovnání?? Sem s nimi!

Pro krásné snění

Co mívají malé holčičky u postýlek? Plyšáčky, panenky, různé roztomilosti......naše holčička má trochu jiný vkus......

Báro-metr

Náš pes je pes zahradní. Spává venku i když je mínus dvacet, nevadí mu sníh. Ale bojí se bouřky. Pokud se cpe do chodby, je jasný, že to přijde.

Nejezte mě jo?

Klárčina zahrádka

Klárka chtěla zahrádku a ne tak ledajakou. Ale pěkně kvetoucí a voňavou. Naštěstí máme šikovnou babičku, jejíž zahrádka je plná kytek a tak Klárku vybavila. Ta si všechno sama promyslela, zasadila a pořád chce zalívat. Zlobí se se psem a s kůzletem, protože jí pobíhají po záhonku nebo ožírají kytky, pořád okolo zametá a upravuje, no zábava veliká. 

Nový foťák

Už si to slibujeme dlouho dlouho, ale teď přišla ta chvíle. Konečně jsme se rozhoupali, a nakonec to nebylo ani tak moc peněz. Sláva novému foťáku! Ještě se s ním musíme naučit fotit, ale je fakt, že i bez učení je to velikánská změna k lepšímu. Jupijou!

Kozí rodinka

Naše kozí rodinka se má čile k světu. Zatímco mamka koza, obzvlášť po ránu, vypadá,  že měsíce nic nejedla, kozlík Sulcík roste a kyne. Dřív nám občas trochu mlíka nechal, ale teď už máme prostě smůlu. Je s ním ale legrace, kdyby neměl kopýtka, myslela bych si, že je to něco mezi psem a kočkou. Skáče ladně jako kočka, a leze za náma jako pes. Klidně vám vleze na klín a tam se usalaší a usne. Je to roztomilé zvíře, děcka ho milujou, hlavně Miku. Jsem zvědavá, jak to s ním nakonec dopadne. 

Tráva už je krásně rostlá, takže s kozou chodíme před dům na pastvu. Je to tvor rozmazlený, takže tam musíme být s ní, jinak jen běhá dokola a mečí. Občas, když má velký hlad, stačí jí, když na ni občas zavoláme z okna. Za tu dobu co je venku se z ní stala místní atrakce a je až k neuvěření, kolik lidí mělo zamlada doma kozu. A taky, že si některé děti třeba myslí, že je to pejsek.

Zahrada

Nejvíc práce jsme udělali - a stále děláme- na zahradě. Lukyn se letos shlídl v kácení stromů a vykopávání pařezů a náletů, což naší zahradě dost prospělo. Je nám sice líto té krásně džungle, ale naším cílem je vytvořit džungli tak trošku organizovanou a hlavně jedlou. Takže na úkor jasanů, planých jabloní, šípků,  bujného porostu mahonek a dalšího šouší jsme zasadili rybízy, broskev a meruňku. A tím ještě nekončíme. 

Taky jsme vypleli a připravili všechny záhony, zaseli ředkvičky, hrášek, špenát, pórek, bylinky, saláty, kedlubny, kapusty a kdo ví co ještě. Zasadili bylinky od babičky a rajčata, která prozatím skomírala na našem severním okně. Klárka si založila květinový záhonek, který s láskou opečovává. No určitě je toho ještě mnohem mnohem víc.....baví nás to, takže nás nemůže rozhodit to, že nám pes lítá v záhonech a kadí tam, že nám saláty sežraly slimáci, protože kachny musí být v zájmu zachování jejich života zavřené nebo že nám kočka chodí čůrat do řeřichy. 

Měsíc

Už je to přesně měsíc od mého posledního příspěvku. Ne že by nebyl čas, nebo nálada nebo....prostě to nevyšlo, ani nevím proč. Ale teď jsem zpět, a za ten měsíc se udály velké změny, protože už opravdu konečně přišlo jaro ne-li dokonce léto. A tak jsme zase celé dny venku, a všichni si to jaksepatří užíváme.