Vede příroda nad námi a tak nám zůstal už jen jeden kozlík. Prvorozeného jsme našli včera ráno a už mu nebylo pomoci. Těžko říct, co se mu stalo s našimi, téměř žádnými, zkušenostmi to můžeme těžko posoudit.
Takže nám zůstal jen prostřední z trojčat, kterého jsme konečně pojmenovali. Říkáme mu Sulcík.
Sulcík se má čile k světu, jen se pořád nemůže popasovat s máminým vemenem, takže ho chodíme každé tři hodiny krmit, nebo spíš jen přidržovat vemínko, jinak pije hezky sám. Je roztomilej, tak snad nám vydrží. Paní radová je asi dobrá máma, jen se nám nezdá, že spí jinde než Sulcík, ale co se krmení týče, vždycky se vzorně dostaví a drží než se prtě nasosá.
Dojení a sosání zdar!
Tak mu moc držíme palce a přejeme zdraví :) H.
OdpovědětVymazat