Jak už to tak bývá, některá kachňata nejsou maminkám kachnám po vůli. Ne že by snad příroda nevěděla co dělá, ale jsme jenom lidi, takže když jsme před hnízdem našli vyhozené a téměř mrtvé kachňátko, bylo nám ho líto a vzali jsme si ho domů. Nejdříve jsme na něj svítili žárovkou, ale jako nejlepší zdroj světla se ukázaly být ruce. Nikdy bych nevěřila, jak houževnatá kachnička může být. Pěkně jsme si ho vypiplali, děti se do něj zamilovali.....jenže zdání klame. Když už to vypadalo, že svůj souboj vyhrálo, našli jsme ho mrtvé. Příroda vždy ví.......
Žádné komentáře:
Okomentovat