Každý dle svého gusta

Některé věci mě nechávají chladnou, tátu řekněme nechávají vlažným......No, můžete to tomu dítěti upřít, když si ty šatičky tak nadšeně přineslo??

Hygiena především

Poznej pět rozdílů..

Naše první vajíčko jsem druhý den našla kopnuté v rohu kachníku a zahrabané hromadou sena a posra...... k tomu, takže jsem usoudila, že v kachně nejspíš nevzbudilo žádné  mateřské pudy. Jako největší svátost, jsem ho teda přenesla do ledničky. Nakonec jsme se usnesli, že z něj bude buchta. Klárka se na to moc netvářila, nicméně chtěla s buchtou pomáhat. Byla z toho celá nervózní.....Když jsem vajíčko rozklepla a pleskla do rendlíku, očividně se jí ulevilo: "Maminko, není tam!". Nechápala jsem, kdo že tam není?? "No kachňátko, není tam!" Chudinka si myslela, že chci do buchty zadělat kachňátko, no nejsou ty děti roztomilé??

Smrad

"Maminko, pán říkal, že kočka má smrad!!!!" Překlad: veterinář říkal, že kočka má svrab....ale smrad má určitě taky, a pěknej!!

Překvapení

Ono na tom asi není nic překvapivého, ale stejně - Heč! Máme první kachní vajíčko!

Kačenky

Jen co jsme ukončili truchlení za Růženku, vydali jsme se ke známým pro kačenky. Měli jsme je nachystané v bedně, takže jsme vlastně ani nevěděli, co že to na nás z bedny vyskočí.

Když jsme slavnostně bednu přivezli domů a Kauči od ní nemohla odtrhnout čumák, bylo jasné, že bude ještě veselo. Připravili jsme kačenkám jednu zánovní skříňku, vaničku s vodou made in Ikea a nějaké laskominy a vypustili je do výběhu. Co víc říct, než že jsou opravdu legrační. Zasedli jsme před ohrádku, a pozorovali je snad hodiny.....nalovili jsme zkušebně pár slimáků a už teď vím, že příští rok budu mít krásné dýně, cukety, saláty a vůbec všechno možné na co lze jen pomyslet. Pokud ovšem nezasáhne vyšší moc (nebo Kauči).

Nezvěstná........sežraná

Zatímco jsme si užívali bazénu u babičky, na zahradě zřejmě probíhal boj na život a na smrt. Byla to nejspíš slepice Růženka (ono je dost těžké je rozeznat), kdo se vydal na procházku zahradou. Kdo nebo co tam číhalo, těžko říct (nicméně všechny cesty vedou ke Kaučině) - no prostě z ní zbyla jen hromádka peří. Minutu ticha za Růženku.....

Karma

Aniž bych našeho kocoura hypnotizovala nebo tak něco, tuším, že v minulém životě musel být minimálně masovým vrahem.

Spólu....

V jedné chytré knížce (tuším, že od p. Prekopové) jsem četla, že v dřívějších dobách spávali sourozenci v jedné posteli a pod jednou peřinou (protože taková peřina to byl dost luxus že) a to velmi prospívalo jejich vztahu. I když se přes den hádali jako koně, večer museli, pokud chtěli spát v teple, spolu zalézt pod peřinu a zakopat válečnou sekyru. Tak něco na tom bude, ne?

Norská

Že prý bydlím trochu z ruky
řekl mi dnes kdosi.
U nás v lese máme srny
a u nich zas losy.

"Stěhuj se na Vysočinu
ať to máš k nám blíž"
Na Vysočině hledám v lese
los tam není, víš!

Losi žijí na severu
a jsem z toho na měkko.
Ať jsem kde jsem musím říci:
"Vy bydlíte daleko!!!"

Hliněné stavitelství

..je téma, kterým teď naše rodina dost žije. Postavit si domek z přírodních materiálů je náš sen, prozatím nedostižný. Abychom se alespoň trochu vyřádili, začali jsme budovat nejrůznější stavby a stavbičky z recyklovaných cihel a blatíčka....a že nás to dost bavi! Nejvíc samozřejmě děti....pokud se nudíte a každodenní rutina už vás skutečně nenaplňuje, pořiďte dětem kyblík s bahnem, lžíci a pár cihel. Zabaví je to na pár chvil, zato vás to zabaví až do večera. Když se děti rozhodnou, že už je postaveno, následuje ta zábavnější část pro vás....
1. Poznejte, že ta blížící se hrouda bahna je vaše dítě.
2. Pokud to nepoznáte dřív, než se vám prožene obývákem, další plus pro vás.
3. Chytněte dítě (děti) dost pevně a uzavřete je v koupelně. (Pokud je jen jedno, doporučuji umístit rovnou do vany - u nás si jedno umývalo ručičky a druhé jsem odbavovala ve vaně)
4. Vyslečte dítě, umyjte je ve vaně a odneste na bezpečné místo (rozuměj místo, kde není bláto a odkud neutče)
5. Opakujte s každým dalším dítětem.
6. Umyjte vanu a umyvadlo.
7. Umyjte si ruce dřív než umyjete umyvadlo - pokud ne opakujte bod 6.
8. Zabahněné oblečení hoďte do prádla a umyjte podlahu.
9. Najděte na zahradě dvě zabahněné koule - boty, umyjte je a opakujte bod 6.
10. Tento postup opakujte několikrát denně (nebo nezapomeňte schovat kyblík s blátem.)
11. Pokud chcete, aby si tuto legraci užil i druhý rodič, neinformujte ho a nechte kyblík s blátem na místě.

Poprvé u babičky

Už je to tak, jednou to přijít muselo. Klárka se dneska vypravila poprvé sama k babičce na víkend. Hrdě si sbalila věci, oblíkla se, obula boty.....říkám jí: "Mně bude strašně smutno." a Klárka: "Mně bude taky hrozně smutno po kočičce."

Přepadení

Je mi jasné, že za měsíc, dva bude večerní zavírání slepic nudná rutina, ale když je něco poprvé....Uspali jsme tedy děti, a šli jsme oba, společně s tátou, na to. Slepice jsme do kurníku museli nacpat násilím a pak slavnostně zavřeli dveře. Asi za dvě hodiny jsme se, celí zvědaví, šli podívat, jak vypadá taková spící slepice. Když jsme posvítili na kurník, bylo jasné, že o spaní nemůže být ani řeč. Pes vyvalil dveře a na první pohled to vypadalo dost bledě. Nakonec jsme zjistili, že tři slepice jsou v kurníku, jedna v tahu. Po menší noční honičce s baterkou, se podařilo slepici odchytit, závada se provizorně opravila a pes se zavřel....Happy end!

Slepice

Slepice mi připadaly vždycky....no jak to jenom říct.....prostě takové trošinku odporné no. Na prvním místě v žebříčku odpornosti jsou takové ty hnědé obyčejné ble....takže jsem pro nás vybrala naprosto neobyčejné a nejvhodnější zlaté české kropenky, které se prý nedají sehnat. Řekla jsem si "pche", ale po několika dnech snahy musím konstatovat - ano, nedají se sehnat. Nevadí, budou stačit vlašky koroptví.......ty se sehnat dají, dokonce vlakem dojedou kamkoliv....jenže jízdenka pro čtyři slepice by stála 300 Kč.......hmmm.
Když už jsme si pomalu nevěděli rady, ozvalo se hlášení v místním rozhlase, že přijede pojízdná prodejna slepic. No to je prostě osud, řekli jsme si, ve 14:15 jsme byli na místě a koupili jsme 3 slepičky hnědé (prý červené) a jednu černou - ano přesně ty odporňoučké, obyčejné ble........
Nastala velká chvíle a slepičky byly vypuštěny do zatím provizorního výběhu, za účasti všech dětí (i sousedovic) - jsou roztomilé, heboučké prostě úžasné - naše!

Kurník

Tak o myši je postaráno, další na řadě jsou slepice. A tak jsme se vrhli na výrobu kurníku. Prošmejdila jsem veškeré permakulturní i nepermakulturní weby a po nekonečném hloubání a dloubání byl plán na světě. Po třech dnech práce a přestávek byl luxusní, 100% recyklovaný kurníček pro čtyři obyvatelky na světě. No my jsme taaaaaaak šikovní!

Vypadá to nadějně

Kocourek Morris dostal druhou šanci. Klárka ho miluje a pořád ho nosí s sebou. Miku ho taky miluje a nosí ho ssebou - za ocas, za nohu nebo pod krkem. Kocour drží a přede, "social" mu určitě nechybí.....

I kočka potřebuje "social"

Samozřejmě jsme se zařekli, že kočka do domu nesmí, ale když je taková malá, roztomilá, opuštěná a bílá - potřebuje prostě pomazlit že. Byla z toho nadšená a počůrala nám sedačku.

Kocourek

Otevřely se nám nové obzory - utekl  nám pes zabiják. Zbyli nám tedy psi dva, (vlastně jsou to feny), které jsou docela mírumilovné, nebo aspoň v to tajně doufáme. A tak jsme neváhali a šli do toho.
Naše děti nikdy neprojevovaly touhu mít kočku, je to jen otázka šikovnosti rodičů jak to navlíknout. V inzerátu bylo psáno "zvyklá na psy", vypadala roztomile, obě koťátka byla kocourci, ale hlavně - a to je nejdůležitější - jedno z nich bylo bílé! To byl klíč k úspěchu - láska ke kočkám v naší Klárce byla zažehnuta.

Když si kotě donesla domů a láskyplně ho držela v náručí, nikdo netušil, že se jí při prvním setkání se psy zavěsí na krk a zatne do ní své drápky. Těžko říct, kdo z toho měl větší újmu, jestli vytřeštěná kočka nebo do krve podrápaná Klárka.....Každopádně s řevem "já tu blbou kočku nechci - pitomá kočko!!!" šla spát a my jsme pochopili, že nejen psům budeme muset vysvětlovat, že kočička je milý tvoreček a rozhodně se nevraždí.

Začínáme.....

Začátky jsou vždycky nejhorší...takže směle do toho!!